Nebezpečná fruktóza
MUDr. Richard Johnson je profesorem medicíny na Coloradské univerzitě. Zabývá se výzkumem v oblasti transplantace ledvin a krevního tlaku. Napsal nejlepší knihu o nebezpečích, číhajících v ovocném cukru, nazvanou The Sugar Fix.
Kolem 70% jeho práce zaujímá výzkum; mnoho let studoval vliv fruktózy na metabolický systém jak u zvířat, tak i u lidí. Zaměřil se hlavně na to, jak fruktóza způsobuje obezitu, vysoký krevní tlak, nemoci ledvin, ztučnění jater a jiné zdravotní problémy.
Při zkoumání dětské obezity v USA, která je téměř národní katastrofou, přišel na to, že pohromu v krevním tlaku, produkci inzulínu a dokonce ve fungování ledvin vyvolává kyselina močová. Ale co způsobuje její zvýšený výskyt? Kromě masa a potravin obsahujících močovinu je to fruktóza!
Víme, že fruktóza je druh cukru, ale možná si neumíme představit, že je odlišná od jiných cukrů, jelikož je metabolizována jinými cestami než například glukóza. A v tomto procesu se vytváří kyselina močová. Fruktóza ve skutečnosti vyrobí kyselinu močovou během pár minut trávení.
Kyselina močová je normálním vedlejším produktem při tvorbě krve. Její vysoká hladina je obvykle spojována s onemocněním zvaném dna (pakostnice), ale dnes už je známo, že lidé s vysokým krevním tlakem, nadváhou a chorobami ledvin mají rovněž vysokou hladinu kyseliny močové. Původně se mělo za to, že v těchto podmínkách je její působení druhotné, ovšem výzkum dr. Johnsona naznačuje, že naopak by to mohl být hlavní důvod vzniku těchto podmínek, nikoli jen podpůrný faktor.
Když jeden člověk bude přijímat fruktózu a druhý stejné množství kalorií, ovšem ve formě glukózy nebo dextrózy, pouze u prvního se časem objeví obezita, inzulínová rezistence, ztučnění jater, vysoká hladina triglyceridů, příznaky zánětu, vysoký krevní tlak a onemocnění cév.
Kolik bychom tedy měli fruktózy konzumovat, abychom se vyhnuli nebezpečí výše uvedených onemocnění? Vědci říkají, že maximálně 25 g denně. Ovšem optimální je přísun pouhých 15 g, čímž se vyhnete skryté spotřebě v jiných potravinách.
Ovoce rovněž obsahuje fruktózu, ovšem taky vitamíny a antioxidanty, které její nebezpečné účinky redukují. Na druhé straně džusy jsou téměř tak ničivé pro náš organismus jako sycená voda. Je třeba si pamatovat, že sama fruktóza není nebezpečná a pojídání ovoce je prospěšně. Jde tu jen o množství. Průměrně totiž pojídáme kolem 70 gramů fruktózy denně, což třikrát převyšuje doporučené hodnoty.
Jeden citrón obsahuje 0,6 g, šálek brusinek 0,7 g, stejné množství malin 3 g, ostružin 3,5 a jahod dokonce 3,8 g. Jedna meruňka má 1,3 g fruktózy, kiwi 3,4 g, 10 třešní 3,8 g, plátek ananasu 4 g, mandarinka 4,8 g, pomeranč 6,1 g, banán 7,1 g, růžový grapefruit 8,6 g.
Vyšší obsah fruktózy mají tyto druhy ovoce: jablko 9,5 g, kaki persimon 10,6 g, dílek melounu 11,3 g, hruška 11,8 g, hrozen vína 12,4 g, papája 12,6 g, 100 g sušených meruněk 16,4 g, stejné množství sušených fíků 23 g a mango 33 g.
Ve svém jídelníčku bychom tedy měli upravit přísun ovoce podle výše uvedených hodnot.